Školení Podkost 27.-28.5.2006
30. 6. 2006
Ve složení Anička, Akra a majitel Akry F. Frolík jsme vyrazili do Podkosti. Celou cestu jsme přemýšleli, zda bude či nebude pršet. Vybavili jsme se proto gumáky, pláštěnkami a deštníky. Tentokrát jsme na místo dorazili jako první. Za pár minut, behěm kterých jsme si stihli okoknout hrad Kost, dorazil zbytek přihlášených. Plemena byla různá. Byla tam skupinka krátkosrstých kolií, spousta border kolií a jedno štěňátko bernskýho salašnickýho psa.
Odprezentovali jsem se a vyrazili na louku, kde se vše konalo a kde na Akru čekala skoro celá rodina. Na louce pana Koška se nám všichni představili a řekli co po nás a po psech chtějí a co psi nesmí (např. kousání do ovcí, atd...) Pro sobotní den byl jako rozhodší Radko Loučka, školitel Miroslav Koško. Pan Koško je také majitelem akřinýho tatníka.
Jako první se skládali ZVOP (zkouška vlah ovčáckého psa). Krátkosrsté kolie moc úspěšný nebyly, bohužel. Berňák si s ovečkama spíše hrál než pásl, též neuspěl. Border kolie si některé vedly výborně jako například Akra. Už chápu proč od malička pase cokoliv se hýbe i nehýbe. Má to asi v genech.
Po absolvování zkoušek,které Akra zvládla na VÝBORNĚ, se šlo na zasloužený oběd do restaruce pod hrad Kost. Předali se potvrzení o zkoušce a znovu jsme vyrazili na louku. Následovali zkoušky ZPOP (Zkouška práce ovčáckého psa). Dostavili se tři zájemci, všichni měli Velškorgi. Bohužel ani jeden nesplnil.
Nakonec následovalo školení, ze kterého si stejně nic moc nepamatuji, protože jsem jen zírala a zírala co ty psi všechno dokážou.
Cesta domů byla tak vysilující, že jsem nezvládla napsat žádné povídání a tak až teď s prázných mozkem vzpomínám co jsme to tak vlastně dělali.
Při pohledu na Akru jsem měla ale pocit, že je víc utahaná, než my všichni dohromady. Proč taky ne, když si tam celý den hrála se svými sourozenci, kteří se tam na nás přišli podívat a slíbili, že se přijedou podívat i do Semil na náš krásný cvičák.
Odprezentovali jsem se a vyrazili na louku, kde se vše konalo a kde na Akru čekala skoro celá rodina. Na louce pana Koška se nám všichni představili a řekli co po nás a po psech chtějí a co psi nesmí (např. kousání do ovcí, atd...) Pro sobotní den byl jako rozhodší Radko Loučka, školitel Miroslav Koško. Pan Koško je také majitelem akřinýho tatníka.
Jako první se skládali ZVOP (zkouška vlah ovčáckého psa). Krátkosrsté kolie moc úspěšný nebyly, bohužel. Berňák si s ovečkama spíše hrál než pásl, též neuspěl. Border kolie si některé vedly výborně jako například Akra. Už chápu proč od malička pase cokoliv se hýbe i nehýbe. Má to asi v genech.
Po absolvování zkoušek,které Akra zvládla na VÝBORNĚ, se šlo na zasloužený oběd do restaruce pod hrad Kost. Předali se potvrzení o zkoušce a znovu jsme vyrazili na louku. Následovali zkoušky ZPOP (Zkouška práce ovčáckého psa). Dostavili se tři zájemci, všichni měli Velškorgi. Bohužel ani jeden nesplnil.
Nakonec následovalo školení, ze kterého si stejně nic moc nepamatuji, protože jsem jen zírala a zírala co ty psi všechno dokážou.
Cesta domů byla tak vysilující, že jsem nezvládla napsat žádné povídání a tak až teď s prázných mozkem vzpomínám co jsme to tak vlastně dělali.
Při pohledu na Akru jsem měla ale pocit, že je víc utahaná, než my všichni dohromady. Proč taky ne, když si tam celý den hrála se svými sourozenci, kteří se tam na nás přišli podívat a slíbili, že se přijedou podívat i do Semil na náš krásný cvičák.