Jdi na obsah
Jdi na menu
Úvod »
Členové »
Lenka Hásková a Fanny (bernský salašnický pes)
Lenka Hásková a Fanny (bernský salašnický pes)
11. 11. 2006
Než jsme si pořídili Fanny (Francescu), měli jsme jednoho křížence jezevčíka a asi kolie, jmenoval se Charlis (Čárlí). Bydlel s námi v bytě jenomže už byl ve věku 10,5 let a dostal záhadnou nemoc a bohužel umřel. Všechny nás to zasáhlo, a tak, až jsme se z toho vzpamatovali, mi mamka řekla, že si žádného psa nepořídíme, takže nebylo se s kým doma pomazlit, projít. Vždy, když jsem přišla domů, čekala jsem, kdy vyběhne a příjde mi se plést, aby jsem ho pohladila a pozdravila, jenomže nikdo nepřišel a bylo tu smutno. Tak jsem serfovala po internetu a prohlížela si různé články a standarty o psech, až mě jednou překvapilo plemeno Český horský pes a Bernský salašnický pes. Začala jsem do mamky narážet, jak se jí ta plemena líbí, ale říkala mi, že si žádného psa nepořídíme, ale že to jsou pěkná plemena a to mě donutilo mamku víc a víc přesvědčovat, aby jsme si pořídili psa. Když jem jednou našla nabídku štěněte BSP z Libereckého kraje z Prysku a mluvila jsem o tom pořád dokola, až jsem najednou mamku přesvědčila, ale pod podmímkou, že ten pes bude venku. Nezbylo mi nic než souhlasit, protože až by štěňátko vyrostlo, udělalo by nám z bytu kůlničku na dříví.
Tak jsme zavolali na číslo a domluvili se, že bychom si pro štěně přijeli, ale ten pán se nás zeptal, kde bydlíme, že by jí mohl přivést a za týden dne 22.8.2006 tu bylo malinké chundelaté 3měsíční štěně, které neumělo do schodů... Když přišli do bytu se kulička vůbec nebála, nikoho ani ničeho. Šla si prohlédnout byt všude, kde nebylo zavřeno, pro jistotujsme potom radši zavřeli všude, kde jsou koberce, aby tam neuděala loužiku.
Ten pán nám pro ni dal misky, vodídko a vitamíny s očkovacím průkazem. Fanny jsme si předali a když mamka dala pánovi penize, Fannynka se podívala na mamku a mamka řekla "My si tě nekupujem, ale předáváme" potom on odjel. Fanny se hned s námi mazlila a nebála se, ani si neuvědomila, že tu není někdo, kdo se o ní celou dobu staral. První noc nekňučela a ani potom. Asi za 2 týdny jsme pořádali rodinnou olympiádu, kde byli příbuzní a každý jí tam kazil sladkostmi a odpoutával, aby poslouchala. A potom šel den po dni dál nově s výplní dnů starostí o Fanny a jinak všechno bylo jako dřív.
Další fotky: